Zpět na obsah

Zpívejme Hospodinu

217 - Smím tvůj vždy být

1. Když zármutek v mé srdce
vniká jak klín
a má duše touží
už zbavit se vin,
přec tvůj mohu být,
vždyť jsi můj dobrý Pán,
a vím, že jsi skálou,
kde svůj úkryt mám.

Ref.: Smím tvůj vždy být,
smím tvůj vždy být,
ty skálou jsi mou, Pane,
smím v ní se skrýt.

2. Když svádí mne lákavé
pokušení,
či v zármutku toužím
po potěšení,
když můj život bouří
a proudem je hnán,
tu vím, že jsi skálou,
kde svůj úkryt mám.

Ref.: Smím tvůj vždy být,
smím tvůj vždy být,
ty skálou jsi mou, Pane,
smím v ní se skrýt.

3. Když v zápasech mé srdce
již zemdlívá
a k vítězství síly
už víc nezbývá,
když v zoufalství zdá se mi,
že jsem tak sám,
přec vím, že jsi skálou,
kde svůj úkryt mám.

Ref.: Smím tvůj vždy být,
smím tvůj vždy být,
ty skálou jsi mou, Pane,
smím v ní se skrýt.